Mansardová střecha
Myslíte si , že tento název Vám nic neříká? Opak je ale pravdou. Dříve se tyto střechy používaly na vily a plněobytná podkroví. Jde o velice zdařilou, ale zároveň složitou szřechu kde spravná skladba je více než důležitá. Musí se pořádně provětrat a zaizolovat. Na výběr je sice mnoho krytin, ale nejkrásnější je pálená bobrovka, která dodá střeše ten správný, tradiční nádech. Vrchní část střechy má většinou sklon 30 50° a spodní část 60 80°. Tímto v podkroví vznikne mansarda. Zatímco se uvádí a je doloženo, tak tyto střechy datují období baroka. Z důvodu šlechty, která chtěla velké domy, které se v té době nedaly překonat sedlovými střechami.
Podívejte se do našich referencí, jak mansardová střecha vypadá.
Máme celkem 3 typy plášťových střech. Níže si je rozdělíme:
Jednoplášťová střecha
Jednoduše řečeno bezjakékoli větrací mezery v celé skladbě. Jedná se tudíž o kontaktní spojení, a to tak, že jsou všechny vrstvy natěsno u sebe. Jedná se o střechu bez zateplení a jiné izolace.
Složení především krov, kontralatě a střešní krytina.
Dvouplášťová střecha
Obashuje jednu větrací (difuzní) mezeru. Většinou se nachází mezi pojistnou hydroizolací a střešní krytinou. Tato tzv. teplá střecha funguje jednoduše. Z domu jde teplý vzduch, který projde skrze strop, přes paropropustnou folii do větrací mezery mezi ní a krytinou krytinou, kde proudí studený vzduch a cirkulací provětrá celý plášť do exteriéru.
Tříplášťová střecha
Zde se jedná o dvě vzduchové (difuzní) mezery. Tento systém je sice složitější, ale zárověň nejvhodněší pro použití obytných podkroví, která sama o sobě musí neustále dýchat. Tyto dvě mezery se nacházejí nad a pod pojistnou hydroizolací (difuzní folií). Jako na tomto obrázku.